Káva a delší život: co ukazují velké studie
Káva patří k nejoblíbenějším nápojům na světě a pro mnoho lidí je každodenním rituálem. V posledních letech navíc přibývá výzkumů, které naznačují, že pravidelné pití kávy může souviset s nižším rizikem úmrtnosti a s příznivějšími zdravotními ukazateli. Důležité je ale číst tyto závěry správně: studie mluví hlavně o souvislosti, nikoli o jednoduchém důkazu, že káva sama o sobě prodlužuje život.
Jedním z nejčastěji citovaných výzkumů je rozsáhlá evropská studie koordinovaná IARC a publikovaná v roce 2017 v časopise Annals of Internal Medicine. Vycházela z dat více než 521 tisíc účastníků z 10 evropských zemí a ukázala, že vyšší konzumace kávy byla spojena s nižším rizikem úmrtí z různých příčin, zejména u onemocnění oběhové a trávicí soustavy. Právě velikost tohoto souboru dala výsledkům mimořádnou váhu a pomohla posunout debatu o kávě od dojmů k serióznějšímu vědeckému zájmu.
Podobně zajímavé výsledky přinesla také americká multi-etnická studie vedená V. Wendy Setiawanovou z USC. Ta sledovala více než 185 tisíc lidí z různých etnických skupin a zjistila, že i zde byla konzumace kávy spojena s nižším rizikem úmrtí. Už přibližně jeden šálek denně byl v této studii spojen s nižším rizikem úmrtí oproti lidem, kteří kávu nepili, a ještě výraznější souvislost se ukázala u skupiny pijící dva až tři šálky denně. Zajímavé přitom je, že podobný vzorec se ukázal jak u kávy s kofeinem, tak bez kofeinu.
Právě poslední zjištění je důležité i pro výklad výsledků. Naznačuje totiž, že roli nemusí hrát jen kofein, ale také další přirozeně obsažené látky, například polyfenoly a jiné sloučeniny s antioxidačním působením. Už dřívější souhrn velkého množství meta-analýz v BMJ navíc dospěl k závěru, že káva je při běžné konzumaci spíše spojována s přínosy než se škodami a u řady sledovaných výsledků se nejnižší riziko objevovalo zhruba při 3 až 4 šálcích denně. Zároveň ale autoři upozorňovali, že robustní randomizované studie stále chybějí, a proto nelze z těchto dat vyvozovat jednoduchou příčinu a následek.
Pro běžného čtenáře z toho plyne praktický závěr: kvalitní káva může být součástí vyváženého životního stylu, ale není fér ji prezentovat jako zázračný nápoj nebo jistou cestu k delšímu životu. Velmi záleží i na celkové životosprávě, pohybu, spánku, stresu a dalších návycích. Z pohledu bezpečnosti uvádějí FDA i EFSA, že pro většinu zdravých dospělých je denní příjem kofeinu do 400 mg obecně považován za množství, které nevyvolává bezpečnostní obavy; v těhotenství je doporučený limit nižší, kolem 200 mg denně.
Dobrá zpráva pro milovníky kávy tedy zní: když si dopřejete jeden či dva kvalitní šálky denně, pravděpodobně tím neděláte nic nerozumného a podle velkých observačních studií může být tento zvyk dokonce spojený s příznivějšími zdravotními výsledky. Je ale poctivější říkat, že věda zatím ukazuje slibnou souvislost, ne definitivní potvrzení.