Usušit bylinky správně není složité, ale je dobré znát pár základních pravidel. Právě na způsobu sušení totiž hodně záleží, jestli si bylinky zachovají příjemnou vůni, barvu i chuť. Nejčastější chybou bývá přílišné teplo, přímé slunce nebo špatné proudění vzduchu. Když se tomu vyhnete, zvládnete si doma připravit zásobu bylinek na čaje, směsi i další domácí použití.
Po sběru je nejlepší bylinky nejdřív pečlivě přebrat. Odstraňte poškozené části, hrubé nečistoty a všechno, co do finální směsi nechcete. Pokud jsou bylinky čisté a sbírané na vhodném místě, je lepší je zbytečně nenamáčet, protože přidaná vlhkost může sušení prodloužit a zvýšit riziko zapaření.
Samotné sušení by mělo probíhat mimo přímé slunce, na suchém a dobře větraném místě. V domácích podmínkách proto dobře funguje stinná místnost, půda, veranda, suchá komora nebo klidně i vzdušný kout v bytě.
Velmi praktický je buď způsob zavěšení menších svazků, nebo rozložení bylinek v tenké vrstvě na čistý papír, síto nebo tác. Důležité je, aby se rostliny nemačkaly do silné vrstvy a kolem nich mohl proudit vzduch.
Pokud jde o teplotu, pro běžné listy a natě není potřeba žádné extrémní zahřívání. U jemnějších bylinek proto většinou stačí přirozené sušení v teplé, suché místnosti. Náročnější bývají spíš kořeny, silnější plody nebo materiál s vyšším obsahem vody, kde může dávat větší smysl sušička nebo trouba na nízkou teplotu.
Jak poznáte, že už jsou bylinky usušené správně? Listy by měly být suché, křehké a snadno se drolit, ale neměly by být zhnědlé nebo zapáchající. U některých bylin je normální, že po usušení ztratí část svěží vůně, zatímco jiné jsou naopak výraznější.
Jakmile jsou bylinky suché, je dobré je co nejdřív uložit do dobře těsnící nádoby a schovat do sucha, tmy a stabilní teploty. Když to shrneme jednoduše: nejlepší výsledek dává stín, sucho, vzduch a trpělivost. A právě díky tomu si můžete i doma připravit bylinky, které budou dělat radost ještě dlouho po sezóně.
