Kopřiva

Kopřiva dvoudomá je vytrvalá bylina dorůstající do výšky až 1,5 metru. Celý povrch kopřivy je porostlý žahavými chlupy, lodyhy jsou přímé, duté a čtyřhranné, oddenek je větvený a plazivý. Jedná se o expandující rostlinu nacházející se na celé severní polokouli, v České republice se vyskytuje na celém území, napříč všemi výškovými pásmy. Kromě ní se u nás vyskytuje i kopřiva žahavka, pro kterou je charakteristický menší vzrůst.

Latinský název: Urticae folium

Využití
Kopřivu je možné použít jak do čajů (ať už čerstvou nebo sušenou), tak do různých nádivek či masových pokrmů. Kopřiva bývá také součástí šamponů na vlasy, odvar z ní může bránit vypadávání vlasů.

Jak ji používat
Kopřivu je ideální sušit ve stínu, při umělém sušení by ale teplota neměla překročit 50°C, jinak listy chytnou černou barvu. Při přípravě čaje použijte hrst mladých kopřiv (nebo zhruba 5g sušených) na litr vřelé vody a nechejte 15 minut louhovat. Kopřivu je možné kombinovat s listy pampelišky, s mátou i čekankou.

Zajímavosti
Listy kopřivy obsahují až 15% minerálních látek, mimo jiné velmi potřebný hořčík, vápník a železo
Kopřivový pyl patří mezi velmi nebezpečné alergeny
Kopřiva patří mezi přadné rostliny a obzvlášť ve středověku byla nepostradatelná
Přestože dříve se mělo za to, že popálení způsobuje kyselina mravenčí, moderní poznatky ukazují na směs acetylcholinu (vyvolání pálení), histaminu (dráždí kůži) a serotoninu (zesiluje efekt)
Ve Francii se kopřivy rostoucí u hrobu považují za posla špatných zpráv

Kopriva_Cajova zahrada

Použitá literatura
[1] KNAUEROVÁ, Marta a Jana DRNKOVÁ. Atlas bylin. Ilustroval Attila VÖRÖS. Brno: Edika, 2017. ISBN 978-80-266-1096-0.
[2] NARDO, Pierrette. Bylinky našich babiček. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-2496-3.
[3] STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada Publishing, 2009-. ISBN 978-80-247-2312-9.