Kořen hořce

Hořec žlutý je statná vytrvalá bylina dorůstající standardně do výšky mezi 50 - 100 cm. První dva až tři roky je nízká, později začne mohutnět - charakteristickými znaky je dutá a oblá lodyha, vstřícné listy, přízemní růžice a jak název napovídá, žluté květy. Co do obsahu účinných látek v hořci najdete hořčiny, třísloviny, glykosidy, flavonoidy, esenciální oleje a silice.

Latinský název: Gentiana lutea

Využití
Hořec je po stránce využití velmi podobný například zeměžluči. Obsažené hořčiny pomáhají s trávením, nechutenstvím i žaludečními obtížemi, velmi často se doporučuje při poruchách jater nebo slinivky. V lidovém léčitelství se nejčastěji využívá kořen, pro který je typická nejprve nasládlá, ale později velmi hořká chuť - z tohoto důvodu je nutné pouze omezené užívání, větší dávky by mohly u citlivých jedinců vyvolávat zvracení. Některé herbáře také vyzdvihují jeho pozitivní účinky proti střevním parazitům, zřejmě díky obsahu specifických silic, jiné zdůrazňují využití v homeopatii.

Jak hořec používat?
Hořec je možné používat na opravdu velmi mnoho způsobů. Nejklasičtější je odvar, na který bývá doporučována jedna lžička sušeného kořene a minimálně půl litru vody - je nutné mít na paměti, že silnější čaj by mohl vyvolat zvracení a působil by velmi svíravě v krku. Je možné ho pro účely nálevu kombinovat s mátou, skořicovou kůrou, řebříčkem i kořenem puškvorce. Kromě toho si můžete vyrobit také macerát či tinkturu a dokonce je možné i zevní užití na nehojící se rány.

Zajímavosti o hořci
●     Kromě hořce žlutého existuje celá řada dalších hořců a všechny mají stejné využití. Jelikož jsou u nás ale chráněny, není možné je volně sbírat.
●     Oddenky hořce jsou velmi často používány k výrobě likérů, kořen je pak možné nechat louhovat v bílém víně.
●    Hořec žlutý se přirozeně vyskytuje v Alpách, Pyrenejích i na Balkáně - u nás není původní, ale byl vysazen v okolí některých našich pohoří a volně roste.

Použitá literatura
[1]  RUBCOV, Valentin Gennad'jevič, BENEŠ, Karel, ed. Zelená lékárna. 3. vydání. Ilustroval František SEVERA. Praha: Lidové nakladatelství, 1990. Planeta (Lidové nakladatelství). ISBN 80-7022-004-x.