Řebíček

Řebříček obecný, latinským názvem Achillea millefolium, je vytrvalá bylina s přímou lodyhou dorůstající do výšky až 80 cm, tmavě zelenými listy a zploštělými šedými nažkami coby plody. Řebříček obecný je jedním z mnoha druhů tohoto rodu - většina odborných publikací udává existenci přes 115 druhů řebříčku. Rostou povětšinou hojně na suchých loukách či pastvinách, na okrajích polních cest i lesů, zkrátka a dobře všude, kde je teplo a sušší půda. Z hlavních obsažených látek v něm najdeme silice, alkaloidy, třísloviny, cholin, inulin i různé hořčiny či organické kyseliny.

Latinský název: Achillea millefolium

Využití
Hlavní zastoupenou silicí řebříčku je azulen, který se pro své protizánětlivé a zklidňující účinky hojně používá i ve farmacii. Další z obsažených látek podle mnohých herbářů podporují hojení ran, tlumí krvácení a pomáhá zmírňovat otoky a některé zdroje také doporučují žvýkání listů pro úlevu od bolesti zubů. Lidové léčitelství řebříček používá pro lepší chuť k jídlu a dobré trávení.

Jak řebříček používat?
Lidové léčitelství využívá květ i nať, přičemž účinek květu je považován za silnější. Z řebříčku je možné připravit nálev, vytvořit tinkturu nebo ho přidávat do koupelí. Obklad z řebříčku se rovněž přikládá na nejrůznější otoky, smícháním květů a listů s vodou je možné vytvořit pleťovou vodu na aknózní pleť, ze samotných listů pak posilující vodu na vlasy.

Zajímavosti o řebříčku
●     Latinský název Achillea byl inspirován mýtickým hrdinou řeckých bájí - Achillem, který touto rostlinou ošetřoval zranění vojákům.
●     Podle lidových pověr je vhodné mít řebříček pod postelí, protože přináší sedm let štěstí.
●     Na Haiti je zasvěcen bohyni lásky, indiáni Navahové ho žvýkali pro údajnou podporu libida a v Číně je od pradávna využíván k věštbám. 


Použitá literatura

[1] NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽĎÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme - sbíráme - využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. Praha: Arista Books, 2015. ISBN 978-80-87867-21-1.
[2] NARDO, Pierrette. Bylinky našich babiček. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-2496-3.