Indonésie patří mezi nejvýznamnější kávové země světa a zároveň mezi nejpestřejší. Nejde jen o jeden styl nebo jeden známý region. Naopak. Indonéská káva je mozaika ostrovů, nadmořských výšek, mikroklimat a různých způsobů zpracování. I proto dokáže nabídnout šálky, které jsou plné, kořenité, čokoládové, někdy zemitější a jindy naopak překvapivě čisté a vyvážené.
Historie kávy v Indonésii je přitom velmi dobře doložená. První sazenice arabiky byly do tehdejší Batávie, dnešní Jakarty, poslány v roce 1696, ale první pokus selhal kvůli záplavám. Druhá výsadba v roce 1699 už byla úspěšná a odtud se začala psát více než tři sta let dlouhá kávová historie země. Už v roce 1711 směřoval první export kávy z Jávy do Evropy.
Další vývoj ale nebyl jednoduchý. V 19. století zasáhla indonéské plantáže kávová rez, která zničila velkou část původních arabikových výsadeb. Právě proto se v pozdější době mnohem víc prosadila robusta, která je odolnější vůči chorobám i náročnějším podmínkám. Dnes tvoří robusta přibližně 80 % indonéské produkce, zatímco arabika zůstává menšinová, ale o to zajímavější pro milovníky výběrové kávy.
Na Indonésii je krásné i to, že nejde o jeden jediný původ. Káva se pěstuje na celé řadě ostrovů a každý z nich má jiný charakter. Mezi nejznámější patří Sumatra, Jáva, Sulawesi, Bali a Flores. Zatímco Sumatra je často spojená s plnějším tělem a výraznějším, někdy až zemitějším profilem, javánské estate arabiky bývají díky plně promytému zpracování čistší a vyváženější. Bali zase bývá vnímáno jako svěžejší a ovocnější.
Velmi důležitou roli hraje i způsob zpracování. Indonésie je proslulá metodou giling basah, tedy wet-hulled nebo semi-washed zpracováním, které je typické hlavně pro části Sumatry, Sulawesi, Flores nebo Papuy. Tento způsob bývá spojován s plnějším tělem, nižší aciditou a rustikálnějším, hlubším charakterem. Zároveň ale neplatí, že by se takto zpracovávala všechna indonéská káva. Například některé javánské estate arabiky jsou naopak fully washed, a proto působí v šálku čistěji a harmoničtěji.
A jak tedy indonéská káva chutná? Obecně bývá spojována s nižší aciditou, výraznějším tělem a tóny čokolády, koření, dřeva, bylin nebo jemné sladkosti. Některé washed javánské loty navíc ukazují i tóny mléčné čokolády, nugátu nebo citrusů. To dobře vysvětluje, proč může být indonéská arabika tak zajímavá i pro širší okruh zákazníků: umí být osobitá, ale zároveň velmi dobře pitelná.
Právě plnější tělo a kořenitější, čokoládovější základ jsou také důvodem, proč si indonéská káva často tak dobře rozumí s mlékem. Pokud tedy váš konkrétní lot nabízí čokoládu, skořici a jemné kořenité nuance, je to přesně ten typ profilu, který funguje jak samostatně, tak i ve spojení s mlékem velmi příjemně.
Indonésie tedy rozhodně není jen „další velký producent kávy“. Je to země s mimořádně silnou historií, obrovskou regionální rozmanitostí a chutí, která se dokáže odlišit od většiny latinskoamerických i afrických původů. Pokud hledáte kávu, která je univerzální, plná, jemně kořenitá a výborně funguje i s mlékem, Indonésie stojí za ochutnání.
-1.png)
