Japonsko si dnes většina milovníků čaje spojuje především se zeleným čajem. Neznamená to ale, že by bylo jeho původní kolébkou nebo největším světovým producentem. Přesnější je říct, že Japonsko patří k zemím, které dovedly zelený čaj do mimořádné kulturní i chuťové hloubky.
Čaj se do Japonska nejspíš dostal už v 8. století z Číny, zpočátku hlavně v buddhistickém prostředí. Za velký milník se pak považuje rok 1191, kdy mnich Eisai přivezl nová semena a pomohl rozšířit pití čaje i jeho význam v japonské kultuře.
Právě odtud vede cesta k tomu, co dnes považujeme za typicky japonský zelený čaj. Pro Japonsko je charakteristické hlavně propařování čajových lístků krátce po sklizni, které zastaví oxidaci a zachová svěží zelenou barvu i osobitý chuťový profil. Sencha je dodnes reprezentativním japonským čajem a pro mnoho lidí představuje vůbec nejtypičtější podobu japonského zeleného čaje.
Sencha je nejběžnější a nejrozšířenější japonský zelený čaj. Vyrábí se z listů pěstovaných na otevřeném slunci, které se po sklizni napaří, následně zpracují a vysuší. Výsledkem bývá svěží, čistý a příjemně živý nálev, který může být lehce travnatý, nasládlý i jemně svíravý podle kvality a stylu zpracování.
Bancha se od senchi liší hlavně tím, že se obvykle vyrábí z pozdějších sklizní nebo z větších a hrubších listů. Proto působí o něco přímočařeji, rustikálněji a každodenněji. Není to čaj, který by se snažil ohromit jemností, ale právě proto má své pevné místo v běžném pití.
Gyokuro patří k nejceněnějším japonským zeleným čajům. Jeho výroba je velmi podobná senše, ale s jedním zásadním rozdílem: mladé listy se před sklizní několik týdnů stíní. Tím se mění jejich složení i chuťový profil. Gyokuro bývá sladší, jemnější, méně hořké a chuťově hlubší.
Matcha je možná nejznámější japonský čaj na světě. Správně se vyrábí z čaje jménem tencha, což je speciálně pěstovaný a zpracovaný stíněný čaj určený právě pro mletí na jemný prášek. Ten se pak šlehá ve vodě, a protože pijete celý prášek, ne jen výluh, je zážitek z matchy úplně jiný než u běžně louhovaného čaje.
Kukicha je velmi osobitý čaj vyráběný převážně ze stonků, řapíků a částí listových žeber, které se oddělují při výrobě jiných japonských čajů. Právě díky tomu bývá chuťově jemnější, kulatější a často příjemně nasládlá až lehce oříšková. Je to skvělá volba pro ty, kdo chtějí něco méně obvyklého, ale přitom velmi dobře pitelného.
Na japonských zelených čajích je krásné i to, že každý z nich míří na trochu jinou chvíli a jiného pijáka. Sencha je skvělá na každodenní pití, bancha působí civilně a snadno, gyokuro je čaj pro chvíle, kdy si chcete dopřát něco výjimečnějšího, matcha má vlastní rituál i intenzitu a kukicha nabízí příjemnou změnu pro ty, kdo chtějí jemnější a netradiční profil.
Pokud si chcete japonský zelený čaj opravdu užít, nejpraktičtější je začít jednoduše. Sáhnout po dobré senše, pak zkusit banchu nebo kukichu a teprve potom se pustit do gyokura nebo matchy. Tak nejlépe poznáte, jak široký a zajímavý může japonský čajový svět být.
O autorovi:
Pavel Kymlička z Čajové zahrady je majitel projektu a v oboru se pohybuje od roku 1998. Dlouhodobě se věnuje výběru čajů, kávy i dalšího sortimentu se zaměřením na kvalitu, původ a poctivý chuťový zážitek. Obsah na tomto webu vychází z praxe, zkušeností a každodenní práce s produkty.