Káva a kultura s ní spojená ovlivňuje životní prostředí víc, než by si mnoho lidí vlastně vůbec chtělo připustit. Ale když si zajdete pro svoji oblíbenou kávu, musela se k vám zrna dopravit přes půl světa, dostanete ji do kelímku, který je pravděpodobně z jednorázového materiálu a dostanete k ní třeba sušenku, která je také separátně zabalená. Co byste tak měli o kávě a životním prostředí vědět? A dají se tyto negativní dopady nějakým způsobem minimalizovat? Na to se podíváme v tomto příspěvku.
Za co může pěstování kávy?
V dávných dobách rostla káva vlastně v poměrně omezeném množství jako součást extrémně diverzifikovaného a citlivého ekosystému v tropech a subtropech. Jakmile se ale začala zvyšovat poptávka po této komoditě, ostatní rostliny v okolí (a zejména stromy, které bránily vstupu slunečního záření) musely být do značné míry zredukovány. Diverzita v rostlinách, zvířatech i hmyzu byla rázem pryč. To je asi největší problém, se kterým je produkce kávy spojená, ovšem nutno podotknout, že tento problém pravděpodobně nemá žádné efektivní řešení. I kdyby došlo k radikálnímu snížení poptávané kávy, pravděpodobně by k navrácení původní biodiverzity stejně nedošlo.
Jak je na tom samotná káva?
Změny v biodiverzitě začaly s rostoucí poptávkou po kávě pravděpodobně mnohem dříve, než řada z nás začala kávu vůbec pít a nic zásadního s tím pravděpodobně nezmůžeme. Pojďme se ale podívat na to, jak to je v případě kávy, kterou si dáváme v kavárně. Uhlíková stopa samotného šálku černé kávy pak překvapivě není tak vysoká. Násobně ji však zvětšuje přidávání kravského mléka, protože krávy produkují obrovské množství metanu. Problematické je také servírování kávy do jednorázových kelímků, které sice obsahují část papíru, ale další z použitých surovin výrazně komplikují jakoukoliv případnou recyklaci. Pokud používáte navíc kávu z hliníkových kapslí, je samozřejmě problematická i jejich recyklace, byť dnes řada firem šla do sebe a použité kapsle od zákazníků chtějí zpět k dalšímu použití. Na základě informací z některých zdrojů je navíc poměrně problematické i to, že část kofeinových metabolitů se z moči dostane do vody, což může ovlivňovat chování ryb a jiných živočichů.
Co můžu udělat?
Na druhou stranu je nutné dodat, že člověk samozřejmě interaguje s životním prostředím každým svým krokem a není tak důvod být v depresi z toho, že si dáte kávu s mlékem. Pokud byste rádi negativní dopady minimalizovali, určitě doporučujeme preferovat vždy kávu buď do šálku v případě, že budete sedět uvnitř kavárny, nebo si ji nechte naservírovat do znovupoužitelných kelímků, které mohou být při pravidelném používání o něco šetrnější k životnímu prostředí než kelímky jednorázové. Stejně tak pro kapslové kávovary existují i recyklovatelné (nebo dokonce i kompostovatelné) kapsle. Můžete také vyzkoušet přesedlat na tzv. organickou kávu, což je káva, při jejímž pěstování nesmí být používány pesticidy ani hnojiva, v důsledku čehož je větší tlak na zachování určité biodiverzity i zdravé půdy, aby kávovníky měly opravdu optimální podmínky. Pro životní prostředí je rovněž o něco lepší si udělat kávu doma, v důsledku čehož nemusíte používat jednorázový kelímek a nemusíte do kavárny cestovat. A díky naší kvalitní arabice z celého světa dost možná nepoznáte oproti kávě z kavárny ani žádný výrazný rozdíl.