India Sikkim Temi Green

Detailní popis produktu

Indické čaje

Indie je vedle Číny a Srí Lanky největší producent čaje na světě. Čajový průmysl zde zaměstnává na dva miliony lidí a celková roční produkce se pohybuje od osmi do devíti set tisíc tun. Čaje z Indie jsou z drtivé většiny černý čaj. Zelený čaj se ve větším množství vyrábí na severozápadě země a je určen hlavně pro afghánský a íránský trh. Kvalitnější zelené a částečně oxidované čaje se daří pěstovat v Darjeelingu.

Sikkim - součást severní Indie

Pro zajímavost původ čaje s přesnou mapou najdete zde. Sikkim je součást severní Indie v Himalájích. Sousedí s Nepálem, Čínským Tibetem a Bhútánem. Je to nejméně lidnatější oblast Indie, s něco málo přes 600 tisíc obyvatel. Po zániku Britské Indie roku 1947 - prohlásil Sikkim nezávislost, ale zůstal z mezinárodněprávního hlediska pod ochranou Indické republiky. Podnebí je různorodé díky Himalájím - subtropické až vysokohorské. Plantáže jsou z důvodu kvality ve vysokohorském podnebí.

Rozdílné druhy a tradice pití zeleného čaje

V Číně se v dřívějších dobách při vaření čaje používaly čerstvě nasbírané lístky. V některých oblastech s nedostatkem jídla se čajové lístky smíchaly s rýží a daly vznik koláči, který se pak spolu s bylinkami, zeleninou a kousky masa použil na výrobu výživné polévky. Později se čerstvé lístky napařovaly a formovaly do malých stlačených koláčků nebo tablet, vysoušely a před přidáním do vroucí vody rozdrtily.

Za dynastie Tang v letech 618 až 903 n. l. bylo běžné pít nálev ochucený cibulí, zázvorem, mátou, kousky pomeranče nebo solí. Šlehání práškového čaje v horké vodě v 10.–12.století šířili buddhističtí kněží. Většina zelených čajů, které se dováží do Evropy, pochází z Číny a Japonska. Čínské čaje se suší a tvarují bezprostředně po sklizni, například klasický Chun mee nebo malé srolované kuličky oblíbeného čaje Gunpowder.

V Japonsku se lístky před tvarováním a sušením ošetřují parou. To jim dodává výraznější vůni, někdy až rybí chuť a více hořkosti, pokud jsou luhovány déle než 2-3 minuty. Mezi tradiční japonské zelené čaje patří hrubá a stonkovitá Bancha, tmavě zelené jehličky čaje Šejcha, pražená Hojicha a Genmaicha s typickým přídavkem pražené rýže. Drahé Gyokuro a také Matcha (práškový čaj na čajový obřad) jsou poněkud vzácnější. V Mongolsku se používají kostky zeleného čaje, které se před vařením rozdrtí na prášek a smíchají s mlékem a solí, v Maroku je zelený čaj základem pro tradiční mátový čaj s cukrem. Připravuje se ve vysokých zdobených konvicích, ze kterých se hotový z výšky nalévá do malých sklenic.