Od 26.5.2023 bude probíhat rekonstrukce obchodu a okolí na Masarykově nádraží. Brzo Vás přivítáme v novém.

Jasmín

Jasmín růžokvětý je rychle rostoucí popínavý světlomilný keř s nápadnými růžovými květy. Nejhojněji se vyskytuje v Číně, kde za ideálních podmínek dorůstá i do výšky přes 3 metry. Listy jsou světle zelené se zpeřenou žilnatinou, od května do června keř kvete a v zimě plodí tmavě černé lesklé bobule.

Latinský název: Jasminum beesianum

Využití
V našich končinách se spíše než s jasmínem růžokvětým setkáte s jasmínem nahokvětým, ten je ale toxický a spíš než v lidovém léčitelství se využívá jako okrasná rostlina do zahrad. V případě jasmínu růžokvětého se sbírají především květy (semena jsou také toxická), které jsou bohaté na silice a antioxidanty. Ty pak mají pozitivní vliv na psychickou stránku člověka, zlepšuje náladu a působí až euforicky, proto se esenciální oleje z jasmínu používají v aromaterapii. Lidové léčitelství a mnohé herbáře vyzdvihují vliv jasmínu na gynekologické problémy a doporučují pít nálev i při křečích v průběhu menstruace.

Jak jasmín používat?
Jasmín má široké použití jak vnitřní, tak zevní. Nejčastěji se setkáte s nálevem, do něhož je možné použít jak květy, tak i listy. Čínská medicína velmi často také doporučuje nálev nebo odvar kloktat při problémech s ústní dutinou. Smícháním květů se slunečnicovým olejem si můžete vyrobit olej skvěle se hodící k masážím či každodenní péči o pokožku. Takto vytvořený olej je vhodné měsíc macerovat a bez problémů ho můžete v chladničce skladovat až jeden rok.

Zajímavosti o jasmínu
●     Přestože v perštině název této rostliny jasně odkazuje k “vonnému květu,” dnes rozlišujeme až 200 různých druhů jasmínu a zdaleka ne všechny jsou vonné.
●     Podle francouzských lidových pověstí nesmí novomanžel dát své manželce květ jasmínu, jinak jí hrozí vážná nemoc nebo dokonce i smrt.
●     Jasmín se velmi často vyskytuje také v černých či zelených čajích, protože jim dodá krásné aroma i neodolatelnou chuť.

Použitá literatura
[1] NARDO, Pierrette. Bylinky našich babiček. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-2496-3.
[2] PASEČNÝ, Petr. Listnaté dřeviny pro zahrady a skalky II. Praha : Grada, 2001.

Kde mě najdete