Průvodce indickými čaji: Které stojí za zkoušku?
Indické čaje patří v dnešní době k těm nejlepším, jaké můžete na trhu vůbec sehnat. A není se čemu divit – vždyť čaje jako darjeeling nebo assam zná snad každý a pro mnoho odborníků představují ty vůbec nejkvalitnější černé čaje. Jak se Indie ale na pomyslné výsluní vlastně dostala? A které čaje stojí za zkoušku? S tím vás seznámíme v tomto článku.
Historie indických čajů
Čajovník se samozřejmě v Indii vyskytoval v malém množství odjakživa a už kniha holandského cestovatele Lischotena z konce 16. století popisuje, že lístky čajovníku domorodci přidávají do nejrůznějších jídel nebo z něj připravují nápoje. Obrovský zlom ale přišel až v 18. století, kdy Britové vycítili, že právě Indie by mohla být zemí, která zničí do té doby trvající čínský monopol na produkci čaje. Motivací bylo samozřejmě to, že v Británii tou dobou panovalo embargo na dovoz čínského čaje. První pokusy o pěstování čajovníků se odehrály pod vedením Roberta Kyda v roce 1780, ovšem první velká zásilka do Anglie dorazila až díky Robertu Bruceovi, který v roce 1823 objevil divoce rostoucí čajovníky kolem řeky Brahmaputry. Po jeho smrti se pak o rozšíření čajovníku postarala jeho bratr Charles Bruce, který umožnil díky kapitálu z Britské Východoindické společnosti mohutnou expanzi.
Proč jsou indické čaje jedinečné?
Jak asi tušíte, assámská varieta čajovníku se v mnohém liší třeba od čajovníku čínského, a proto i chuť indických čajů je odlišná od těch čínských. Ačkoliv při troše pátrání jistě seženete i raritnější čaje, ve skutečnosti majoritní část exportu tvoří:
- darjeeling – pravděpodobně nejvyhlášenější indický čaj, který se vyznačuje poměrně světlou barvou nálevu, jemným květinovým aroma a lehkou chutí podobnou muškátovému vínu, díky čemuž dostal také označení šampaňské mezi čaji. Více si o tomto jedinečném čaji můžete přečíst v našem předcházejícím článku.
- assam – druhou známou variantou indického čaje je assam, který naopak disponuje poměrně tmavším nálevem a lehce svíravější chutí, ve které se objevují tóny vanilky i mléka. O tomto čaji jsme také psali detailněji v samostatném článku.
Kromě toho bývá občas do třetice zmiňován i čaj nilgiri, který pochází ze stejnojmenného pohoří v jižní Indii. Tyto čajovníky rostou v nadmořských výškách od 800 do 2000 metrů a i díky tomu mají poměrně specifickou chuť. Tmavý nálev doplňuje velmi výrazné aroma s náznaky medu i ovoce a jemnou vyváženou chutí. V minulosti byl tento čaj primárně exportován do zemí Sovětského svazu, ale po jeho rozpadu již na tuto popularitu navázat nedokázal.
Jaké čaje doporučujeme vyzkoušet?
Pokud máte čaje rádi, troufáme si tvrdit, že nejlepší je vyzkoušet všechny tři zmíněné varianty indických čajů a porovnávat je mezi sebou. Každá je totiž v něčem unikátní a rozhodně se nedá říct, že by některá z nich byla objektivně nejlepší. Z darjeelingů bychom určitě doporučovali vyzkoušet některý z tzv. létajících čajů, které pochází z té nejaktuálnější sklizně, například Ambootia Organic FF. Existuje ale i zelený darjeeling, který také stojí za zkoušku. V případě assamu je vynikající volbou buď černý FTGFOPI Mokalbari nebo zelený FTGFOPI Joonktollee. A jestli vás čirou náhodou zaujal zmiňovaný čaj z oblasti Nilgiri, můžeme vás ujistit, že i ten na stránkách Čajové zahrady najdete. Doporučujeme vyzkoušet TGFOPI High Grown Sutton.