China Wu Lu Mountain - zelený čaj

Detailní popis produktu

China Wu Lu Mountain je zelený čaj, který se může pyšnit nasládlou a lehce travnatou chutí. Nálev žlutozelené barvy v sobě ukrývá také tóny ořechů, které tento čaj dělají jedinečným a odlišným od ostatních zelených čajů. Dopřát si tento celosvětové uznávaný čaj nebylo nikdy jednodušší.

Kde se Wu Lu Mountain pěstuje?
Čajovník je pěstován v jižní provincii Čínské lidové republiky - Jiangxi. Subtropické podnebí bohaté na sezónní srážky a velká vlhkost mu opravdu prospívají. Tamní krajina je převážně kopcovitá, neboť je celá oblast ohraničena pohořími. Našli byste zde ale také rozlehlé nížiny, nebo třeba největší čínské sladkovodní jezero Pcho-jang-chu.

Jak si Wu Lu Mountain připravit? 
Pokud si chcete připravit 250 ml tohoto chutného nálevu, použijte asi 1 polévkovou lžíci sušených lístků. Pokud čaj připravujete raději ve větším množství v konvici, přidejte o 1 lžíci lístků navíc. Čaj zalijte horkou vodou o teplotě mezi 75 a 85 °C a nechte  2 - 4 minuty louhovat. Jedině tak totiž dáte možnost vyniknout jeho jedinečné oříškové chuti, aniž by se objevovaly negativní nahořklé stopy.

Jakou chuť od Wu Lu Mountain očekávat?
Chuť zeleného čaje Wu Lu Mountain si zamilujete. V šálku ranního čaje ucítíte jemné natrpklé tóny a nasládlou chuť, kterou můžete podpořit třeba přidáním lžičky medu či jiného sladidla dle vaší preference. Čím je ale čaj tak výjimečný? Wu Lu Mountain mezi ostatními zelenými čaji vyniká zejména díky svému příjemnému oříškovému podtónu, který vás pohladí na jazyku a zahřeje na duši.

Zajímavosti o Wu Lu Mountain

• Čaj byste našli také v jiných oblastech Číny. Mezi nejznámější provincie, ve kterých se Wu Lu Mountain pěstuje, patří třeba provincie Zhejiang.
• Tmavě zelené lístky čajovníku jsou díky vlhkému a mlhavému klimatu dlouhé a úzké, proto svým vzhledem mohou připomínat jehly.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozdílné druhy a tradice pití zeleného čaje

V Číně se v dřívějších dobách při vaření čaje používaly čerstvě nasbírané lístky. V některých oblastech s nedostatkem jídla se čajové lístky smíchaly s rýží a daly vznik koláči, který se pak spolu s bylinkami, zeleninou a kousky masa použil na výrobu výživné polévky. Později se čerstvé lístky napařovaly a formovaly do malých stlačených koláčků nebo tablet, vysoušely a před přidáním do vroucí vody rozdrtily.

Za dynastie Tang v letech 618 až 903 n. l. bylo běžné pít nálev ochucený cibulí, zázvorem, mátou, kousky pomeranče nebo solí. Šlehání práškového čaje v horké vodě v 10.–12.století šířili buddhističtí kněží. Většina zelených čajů, které se dováží do Evropy, pochází z Číny a Japonska. Čínské čaje se suší a tvarují bezprostředně po sklizni, například klasický Chun mee nebo malé srolované kuličky oblíbeného čaje Gunpowder.

V Japonsku se lístky před tvarováním a sušením ošetřují parou. To jim dodává výraznější vůni, někdy až rybí chuť a více hořkosti, pokud jsou luhovány déle než 2-3 minuty. Mezi tradiční japonské zelené čaje patří hrubá a stonkovitá Bancha, tmavě zelené jehličky čaje Šejcha, pražená Hojicha a Genmaicha s typickým přídavkem pražené rýže. Drahé Gyokuro a také Matcha (práškový čaj na čajový obřad) jsou poněkud vzácnější. V Mongolsku se používají kostky zeleného čaje, které se před vařením rozdrtí na prášek a smíchají s mlékem a solí, v Maroku je zelený čaj základem pro tradiční mátový čaj s cukrem. Připravuje se ve vysokých zdobených konvicích, ze kterých se hotový z výšky nalévá do malých sklenic.

Zelený čaj - Bílý čaj - Černý čaj

Zelený čaj a bílý čaj se stejně jako černý čaj získává z čajovníku, avšak neprochází procesem fermentace (okysličování), takže při produkci nedochází k žádným chemickým změnám. Proto si čajové lístky zachovávají původní zelenou barvu. Co do chuti je zelený čaj více hořký než černý čaj díky většímu obsahu tříslovin.

Bílý čaj je však mnohem jemnější. Vitaminy a minerální látky zůstávají beze zbytku uchovány. Z historie byl zelený čaj prý náhodně objeven čínským císařem a léčitelem Šen Jungem v roce 2737 před naším letopočtem. Několik lístků mu spadlo do nádoby s vroucí vodou, kterou pil z hygienických dovodů pouze převařenou, když odpočíval pod divokým čajovníkem. První čaj dovezený do Evropy (kolem roku 1610 Holanďany z Číny) byl právě zelený čaj.

Objevení řízené oxidace a sušení čajových lístků do podoby černého čaje následovalo potřebu zajistit delší trvanlivost potřebnou pro přepravu do Tibetu, muslimských zemí a později i do Evropy s rozmachem čajového obchodu.