Bezové květy

Bez černý je listnatý keř dorůstající v našich podmínkách do výšky maximálně 3 až 4 metrů, v ideálních podmínkách však může mít metrů až 10. Zhruba v půlce června bez začíná kvést, květy jsou bílo žluté a pro své omamné a intenzivní aroma se v lidovém léčitelství používají již od pradávna. Jedná se o rostlinu původní v Evropě, proto se zde vyskytuje opravdu hojně. Jelikož bez černý vyhledává půdu bohatou na dusík, roste především na okrajích polních cest, na rumištích, v roklích i na mýtinách.

Latinský název: Sambucus nigra

Využití
Na bezu je velmi zajímavé především to, že všechny jeho části mají v lidovém léčitelství své využití. Hojně se sbírají květy a plody, řidčeji pak kůra či listy. V případě květů lidové léčitelství vyzdvihuje močopudný a potopudný účinek, díky kterému bez doporučují především při horečkách v zimním období. Květy totiž obsahují vitamíny C, A, B a další důležité látky. Plody bezu se nesmějí konzumovat syrové a jejich pecky mohou být jedovaté - plody při správném používání mohou být protizánětlivé, dokáží snížit krevní tlak a dokonce mají potenciální neurologický účinek.

Jak bez černý používat?
Květ bezu mají své využití sušené a je možné z nich připravit celou řadu nálevů - buď čistě bezový, na který použijete 3 lžičky sušeného květy a hrnek vroucí vody, nebo můžete ke 2 dílům bezu přidat po jednom dílu lípy a divizny, čímž vytvoříte chutný čaj pomáhající při kašli, rýmě i horečce. Tyto nálevy je možné nechat vychladnout a popíjet i zastudena.

Zajímavosti
●     Bez se dříve hojně vysazoval v okolí chlévů - lidé věřili, že má schopnost zahánět dobytčí mor.
●     Bez černý je možné poměrně snadno zaměnit za bez chebdí či bez červený - ty ale obsahují větší množství toxických látek.
●     Květy bezu černého je možné připravit i čerstvé - stačí je obalit v těstíčku z hladké mouky, mléka a vajíčka a osmažit. Lidově se tomuto pokrmu říká kosmatice.

Použitá literatura
[1] GÓRNICKA, Jadwiga. Domácí přírodní lékárna: rádce pro zdraví. Praha: Vašut nakladatelství, 2002. ISBN 80-7236-026-4.
[2] STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada Publishing, 2009-. ISBN 978-80-247-2312-9.