Od 26.5.2023 bude probíhat rekonstrukce obchodu a okolí na Masarykově nádraží. Brzo Vás přivítáme v novém.

Heřmánek

Heřmánek pravý je silně aromatická jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých. V našich končinách roste primárně právě heřmánek pravý, vyskytuje se především na okrajích obilných polí, suchých loukách i podél cest a silnic, přičemž dorůstá až do výšky 50 cm. Druhým zástupcem, který u nás ale není původní, je heřmánek terčovitý, který se využívá ke stejným účelům.

Latinský název: Matricaria recutita nebo též Matricaria chamomilla

Využití a význam
Jelikož heřmánek patří k vůbec nejpopulárnějším bylinkám, je spektrum jeho využití velmi široké. Nejoblíbenější je bezpochyby heřmánkový čaj, který se používá proti nespavosti, rýmě i astmatu. Heřmánkový olej také nabízí krásnou omamnou vůni, pro kterou se přidává například do kosmetických preparátů (šampony, mýdla a další).

Jak ho používat
Pokud si budete chtít z heřmánku udělat čaj, je vhodné na jeden litr vroucí vody použít zhruba 6g sušené bylinky. Nechte louhovat podle potřeby, čím déle čaj ve vodě bude, tím intenzivnější bude i chuť. Některé zdroje uvádí dokonce celodenní louhování. Z heřmánku si rovněž můžete vyrobit třeba pleťovou masku- stačí jednu lžící sušených květů smíchat se třemi lžícemi pšeničných otrub, lžící medu a 200ml pramenité nebo měkké vody.

Zajímavosti o heřmánku
●     Heřmánek pravý je možné poměrně snadno zaměnit například za heřmánek nevonný, který sice není škodlivý, ale zároveň ani nemá žádné pozitivní účinky
●     Přestože se heřmánek vyskytuje jak v Evropě, tak i v Asii, Americe, Austrálii i na Blízkém východě, ten český je považován za velmi kvalitní
●     Mezi největší spotřebitele heřmánku patří Němci, proto se o heřmánku pravém můžete někde dočíst jako o heřmánku německém (tento název pramení z francouzského překladu)
●     Víno z heřmánku znali už Keltové, kteří heřmánek ve víně louhovali spolu s citronovou kůrou, pomerančovou kůrou a cukrem

Použité zdroje
[1] KNAUEROVÁ, Marta a Jana DRNKOVÁ. Atlas bylin. Ilustroval Attila VÖRÖS. Brno: Edika, 2017. ISBN 978-80-266-1096-0.
[2] NARDO, Pierrette. Bylinky našich babiček. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-2496-3.
[3] STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada Publishing, 2009-. ISBN 978-80-247-2312-9.

 Kde mě najdete