Káva bez kofeinu už dávno není okrajová záležitost pro pár lidí, kteří si „nemohou dát normální kávu“. Dnes po ní sahají i ti, kdo chtějí omezit kofein, dopřát si šálek večer nebo si prostě užít chuť kávy bez zbytečného povzbuzení. A právě proto kolem ní vzniká i spousta otázek. Jak se vlastně vyrábí? Zůstávají v ní chemikálie? A je opravdu zdravá?
Dobré je začít tím nejdůležitějším: bezkofeinová káva nevzniká z jiné rostliny ani z jiné „speciální kávy“. Začíná stejně jako každá jiná káva, tedy jako zelená nepražená zrna. Teprve před pražením se z nich odstraňuje většina kofeinu.
Nejběžnější metody jsou dnes v zásadě dvě skupiny. První používá rozpouštědla, nejčastěji methylenchlorid nebo ethyl-acetát. Druhá pracuje například s oxidem uhličitým. Obě cesty se používají na napařená nebo namočená zrna, aby se kofein mohl lépe uvolnit a odstranit.
Důležité je také vědět, že bezkofeinová káva není stoprocentně bez kofeinu. Označení decaf neznamená nulu, ale velmi nízký zbytkový obsah. Proto se může stát, že v šálku stále zůstane malé množství kofeinu, jen výrazně nižší než u běžné kávy.
A co bezpečnost? Právě tady se kolem bezkofeinové kávy šíří nejvíc strašení. Je pravda, že některé dekofeinační metody používají látky, jejichž názvy nezní zrovna přívětivě. Zároveň ale platí, že při regulované výrobě se tyto látky používají v procesu, po kterém se zrna dále promývají, suší a praží. Pro běžného spotřebitele je proto důležité hlavně to, že legálně prodávaná bezkofeinová káva je při správné výrobě považována za bezpečnou volbu.
Poctivější odpověď na otázku „je zdravá?“ tedy zní takto: obecně ano, bezkofeinová káva je pro většinu lidí rozumnou a bezpečnou volbou, zvlášť pokud chtějí omezit kofein. Zároveň si zachovává významnou část dalších přirozených látek, například polyfenolů, a výzkumy naznačují, že může nabídnout podobné zdravotní přínosy jako běžná káva.
To ale neznamená, že je bezkofeinová káva úplně stejná jako klasická. Při dekofeinizaci může dojít i k určité ztrátě chuti a aromatických látek, takže někdy působí o něco jemněji nebo méně výrazně. U kvalitní bezkofeinové arabiky ale ten rozdíl často nebývá dramatický a pro mnoho lidí je dnes překvapivě malý.
Z praktického pohledu se tedy vyplatí sledovat hlavně kvalitu samotné kávy a ideálně i uvedenou metodu dekofeinizace. Ne proto, že by jedna legální metoda byla automaticky špatná, ale proto, že zákazník má právo vědět, co kupuje. Pokud je pro vás důležité vyhnout se rozpouštědlům, můžete hledat kávu zpracovanou pomocí CO2 nebo water process. Pokud je pro vás nejdůležitější chuť, dává smysl vybírat kvalitní čerstvě praženou arabiku a nesoustředit se jen na nápis decaf na obalu.
Ve výsledku tedy bezkofeinová káva není žádný podvod ani horší náhražka. Je to normální káva, ze které byla odstraněna většina kofeinu, a pro řadu lidí představuje velmi praktickou volbu. Hodí se pro večerní pití, pro citlivější konzumenty i pro ty, kdo chtějí chuť kávy bez silnější stimulace. A když sáhnete po kvalitním produktu, nemusíte mít pocit, že se ochuzujete o celý kávový zážitek.
O autorovi
Pavel Kymlička je majitel Čajové zahrady a v oboru se pohybuje od roku 1998. Dlouhodobě se věnuje výběru čajů, kávy a dalšímu sortimentu se zaměřením na kvalitu, původ a poctivý chuťový zážitek. Obsah na tomto webu vychází z praxe, zkušeností a každodenní práce s produkty.