Káva a kofein patří k sobě tak samozřejmě, že to většina z nás bere jako samozřejmost. Jenže jakmile přijde na konkrétní čísla, bývá odpověď složitější. Obsah kofeinu se liší podle druhu kávy, velikosti šálku i způsobu přípravy. Pojďme se na to podívat jednoduše, přehledně a bez zbytečných mýtů.
Když se někdo zeptá, kolik kofeinu má jeden šálek kávy, nejpoctivější odpověď zní: záleží na tom, jak kávu připravujete. Roli hraje množství použité kávy, hrubost mletí, délka extrakce, velikost porce i samotný typ nápoje. Právě proto se u kávy obvykle pracuje s orientačními hodnotami, ne s jedním univerzálním číslem.
Právě tady vzniká časté nedorozumění. Espresso nepůsobí nejsilněji proto, že by mělo vždy nejvíc kofeinu celkem, ale protože je nejkoncentrovanější. V malém objemu dostanete výraznou chuť i rychlý kofeinový efekt. Když si ale dáte velký hrnek filtrované kávy, celkové množství kofeinu může být klidně vyšší než v jednom espressu. Z praktického pohledu tedy neplatí, že nejmenší káva je automaticky nejslabší.
U instantní kávy bývá situace o něco přehlednější, ale ani tady není úplně stejné číslo pro každý šálek. Záleží na tom, kolik kávy nasypete do hrnku. Jako dobrý orientační bod se často používá hodnota kolem 57 až 62 mg kofeinu na jednu běžnou porci. V praxi to znamená, že instantní káva může být pro mnoho lidí příjemnou střední cestou mezi pohodlnou přípravou a solidním povzbuzením.
U nápojů na bázi espressa je dobré myslet na jednu jednoduchou věc: o kofeinu rozhoduje hlavně počet shotů, ne to, kolik je v nápoji mléka nebo vody. Americano připravené z jednoho espressa má tedy přibližně stejné množství kofeinu jako jedno espresso. Podobně cappuccino nebo caffe latte nemají automaticky více kofeinu jen proto, že jsou větší. Více kofeinu dostanete až ve chvíli, kdy je v nápoji dvojité espresso nebo dvě samostatné dávky.
Pokud máte rádi větší šálky a filtrované metody přípravy, počítejte s tím, že právě tam se celková dávka kofeinu často nasčítá nejrychleji. Typická filtrovaná káva mívá na běžný šálek kolem 96 mg kofeinu, ale u větších porcí může jít i výrazně výš. Právě proto může být velký hrnek překapávané kávy kofeinově výraznější než malé espresso, i když chuťově působí jemněji a méně intenzivně.
Dobré je zmínit i bezkofeinovou kávu. Označení „decaf“ neznamená, že v ní není kofein vůbec. Bezkofeinová káva obvykle obsahuje jen malé množství kofeinu, což je pro většinu lidí zanedbatelné. Pokud jste ale na kofein velmi citliví, má smysl s tím počítat.
A kolik kávy je ještě v pořádku? Pro většinu zdravých dospělých se jako rozumný orientační limit často uvádí 400 mg kofeinu denně. Současně ale platí, že citlivost je velmi individuální. Někdo zvládne několik káv bez potíží, jinému vadí už odpolední espresso. Vyšší opatrnost je na místě v těhotenství, při kojení, u některých zdravotních potíží nebo při užívání určitých léků.
Z pohledu běžného milovníka kávy je nejpraktičtější nesledovat jen samotné číslo, ale i to, jak se po konkrétní kávě cítíte. Někdo hledá rychlé ranní povzbuzení v espressu, jiný si raději vychutná větší filtrovaný hrnek a další ocení pohodlí instantní kávy. Obsah kofeinu je důležitý, ale stejně důležitá je i chuť, způsob přípravy a to, jak kávu zařazujete do svého dne.
Kolik kofeinu má káva, na to neexistuje jedna univerzální odpověď. Přesto se dá říct, že espresso mívá kolem 63 mg na shot, instantní káva kolem 62 mg na běžný šálek a filtrovaná káva zhruba 96 mg na standardní porci, přičemž ve větším hrnku může být kofeinu ještě více. Nejlepší je proto vnímat orientační hodnoty, sledovat velikost porcí a vybírat si kávu nejen podle síly, ale hlavně podle chuti a toho, co vám sedí. A přesně s tím vám v Čajové zahradě rádi pomůžeme.
O autorovi:
Pavel Kymlička z Čajové zahrady se v oboru pohybuje od roku 1998. Dlouhodobě se věnuje výběru kávy, čaje i dalšího sortimentu se zaměřením na kvalitu, původ a poctivý chuťový zážitek.